Německý teoretický fyzik Werner Karl Heinsenberg se narodil 5. prosince 1901 ve Würzburgu v rodině Dr. Augusta Heisenberga (profesor řečtiny na univerzitě v Mnichově) a jeho ženy Annie Weckleinové.

V roce 1920 odjel Heisenberg do Maxmilianovy školy v Mnichově poté studoval na univerzitě v Mnichově a v letech 1922 - 1923 pak v Göttingenu. V roce 1923 získal na univerzitě v Mnichově titul Ph. D. a stal se asistentem Maxe Borna na Univerzitě v Göttingenu. V letech 1924 - 25 spolupracoval na Univerzitě v Kodani s N. Bohrem. Ve svých 26 letech byl jmenován profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Lipsku.

V roce 1937 se oženil s Elisabeth Schumacherovou a měli spolu 7 dětí.

Ve 41. roce byl jmenován profesorem fyziky na berlínské univerzitě a ředitelem Institutu císaře Viléma.

Po 2. světové válce byl zajat spojeneckými armádami a dopraven do Anglie. Po roce 1948 přednášel v Cambridge, v USA a na skotské Univerzitě St. Andrews.

Stál v čele Fyzikálním a astrofyzikálním institutu Maxe Plancka.

Byl jedním ze zakladatelů kvantové mechaniky. Byl autorem maticové mechaniky (1925), principu neurčitosti (1927) a řady prací v oblasti feromagnetismu. Díky svým pracem v kvantové mechanice se stal v roce 1932 laureátem Nobelovy ceny.

Ostře se postavil proti zneužívání atomové energie pro válečné účely.

Karl Werner Heisenberg zemřel 1. února 1976.

Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum a EnergyWeb.