Německý fyzik Gustav Ludwig Hertz se narodil 22. července 1887 v Hamburku v rodině advokáta Gustava Hertze. Od roku 1906 studoval na univerzitě v Göttingenu, Mnichově a Berlíně. Studia ukončil v roce 1911.

V roce 1913 byl jmenován výzkumným asistentem ve fyzikálním ústavu berlínské univerzity.

V roce 1919 se oženil s Ellen Dihlmannovou (zemřela 1941). Měli spolu 2 syny - oba fyziky.

V letech 1920 – 1925 působil ve fyzikální laboratoři firmy Philips v Eidhovenu. V roce 1925 se stal profesorem a ředitelem fyzikálního institutu univerzity v Halle. V roce 1928 se vrátil do Berlína jako ředitel Fyzikálního institutu Technologické univerzity Charlottenburg. Hertz na své funkce z politických důvodů rezignoval v roce 1935 a začal pracovat ve výzkumných laboratořích firmy Siemens.

V roce 1943 se profesor Hertz oženil podruhé. Vzal si Charlotte Jollassovou.

V letech 1945 - 1954 pracoval v čele výzkumných laboratoří v SSSR. Byl jmenován profesorem a ředitelem Fyzikálního institutu  Univerzity Karla Marxe v Lipsku. Zde působil do roku 1961, kdy odešel na odpočinek.

Hertz zkoumal vzájemné působení elektronů a atomů nebo molekul v plynech. Společně s Franckem (1913) dospěli k závěru, že atomy mají diskrétní energetické stavy, ale jejich energetické hladiny nemají stejnou vzájemnou vzdálenost. Podle této teorie je třeba na vzbuzení atomu na nejnižší energetické hladině, tj. v základním stavu, aby mu dopadající elektron dodal energii odpovídající rozdílu mezi nejnižší a nejbližší vyšší energetickou hladinou, přičemž sám stejnou energii ztrácí. Jejich závěry dokonale ve shodě s Bohrovou teorií atomové struktury a Planckovy kvantové teorie.

Hertz publikoval množství vědeckých prací na téma kvantových změn energie mezi elektrony a atomy. Věnoval se také měření ionizačních potenciálů.

Gustav Ludwig Hertz zemřel 30. října 1975.

Použity materiály publikované na serveru Nobel e-Mueum a na http://www.mujweb.cz/www/nobelfyzika (Robert Weinlich)