Jeho práce je spojena s Kanadou a Anglii, hlavně s Cavendishovou laboratoří v Cambridge, kterou od roku 1907 vedl. Cavendishova laboratoř se pod jeho vedením stala nejvýznamnějším střediskem jaderného výzkumu.

Jeho vědecká dráha úzce souvisí s objevováním vlastností mikrosvěta, projevujících se v makrosvětě radioaktivním zářením a přeměnami prvků.

1894 - anglický pobyt zahájil jako stipendista v Cavendishově laboratoři.

1898 - odjel do Kanady, kde jako profesor vedl katedru fyziky na univerzitě v Montrealu.

V posledním roce 19. století objevil radon, plyn vznikající radioaktivním rozpadem radia.

1900 - oženil se s Mary Newtonovou a měl s ní jedinou dceru.

1907 - návrat do Anglie na univerzitu v Manchesteru.

1908 - Nobelova cena za chemii.

1911 - vysvětlil rozptyl paprsků alfa ve hmotě. Atom obsahuje jádro, které je obklopeno planetární soustavou elektronů. Pohyb elektronů se děje kolem jádra spojitou řadou drah.

1914 - udělen rytířský titul.

1919 - Rutherford experimentálně dokázal ostřelováním částicemi dusíku získat radioaktivní vodík (ozařoval dusík částicemi alfa a získal protony s velkým doletem). Spolu s Chadwickem (později objevil neutron) objasnil dvanáct dalších možných přeměn.

Rutherford stanul i v čele Královské společnosti.

Ernest Rutherford zemřel 19. října 1937 v Cambridge ve věku 66 let.

Upraveno a doplněno s použitím materiálu serveru Edunet a  knihy Augusta, P. - Klůna, J: Tajemství přesnosti. Albatros, Praha 1983