|
|||||||
Celý web conVERTER jsem v srpnu 2002 přesunul. Dokument, který máte právě zobrazen, není aktualizován.
Podívejte se na aktualizovanou stránku Převod jednotek - převodní tabulky jednotek.
Omlouvám se za případné potíže.
Při převodu "našich" čísel na římská neexistuje v podstatě žádná směrodatná norma. Rozhodující byl vesměs většinový obecně akceptovaný úzus. Tato shoda byla do středověku daleko volnější než později. Dnes se řídíme pravidly 16. - 18. století.
1) Čísla se zapisují kombinací znaků I, V, X, L, C, D, M.
2) Znaky se skládají psaním od znaků pro nejvyšší hodnoty k nejnižším (MDL = 1550). Většinou se kombinují nejvýše 3 stejné číslice (XXX = 30, III = 3). Někdy mohou být kombinovány i čtyři stejné číslice (IIII = 4 bylo běžné na starých slunečních hodinách).
3) Menší číslice před větší znamená odečet (IV = 4). Takto se odečítá jen jediná číslice (jen zcela ojediněle dvě stejné číslice: IIX = 8).
4) Pro odčítání podle bodu 3 se používají pouze číslice I, X, C; v matematickém kontextu zcela vyjímečně také M. Nikdy nebyly používány číslice V, L, D (správně: XC = LXXXX = 90, MCM = 1900; nesprávně: VC = 95).
5) Číslice I se pro odečítání většinou užívá jen před V, X. Není tedy správně MIM pro 1999 (lépe je MCMXCVIIII nebo MCMXCIX).
Římsky |
Arabsky |
Poznámka |
| I | 1 |
|
| V | 5 |
|
| X | 10 |
|
| L | 50 | |
| C | 100 | Centum |
| D | 500 | |
| M | 1000 | Mille |
Největší římská číslice bylo M (1000). Největší číslo, které se vyjadřovalo pomocí římských čísel bylo 3999. Pro vyjádření vyšších čísel se používaly různé způsoby, které ale nebyly používány jednotně a nenašly větší rozšíření do současnosti.
Někdy používali vodorovnou čárku (tzv. vinculum) nad číslem, což značilo vynásobení napsaného čísla tisícem:
VIII = 8000
Dalším způsobem zápisu bylo uvedení menšího čísla před větším a jejich vynásobení. Pro zápis se někdy používalo oddělení tečkou nebo zápis s horním indexem:
VM nebo V.M nebo VM = 5000
VIIC nebo VII.C nebo VIIC = 700
Římská čísla vznikla přirozenou cestou. Římané počítali na prstech. Čísla jako 1, 2 a 3 a jím odpovídající znaky I, II a III graficky vyjadřují jednotlivé prsty.
Také tato dvě čísla mají svůj původ v lidské ruce:
|
Římská číslice V (5) je vyjádřením dlaně s pěti prsty - V tvoří tvar mezi palcem a malíčkem |
Římská číslice X (10) jsou dvě dlaně u sebe (10 prstů). |
Latinsky sto je centum. Odtud C. Padesát je polovina ze stovky. L tedy vzniklo "rozpůlením" znaku pro 100 (C):
![]()
Tisíc je latinsky mille (odtud M pro 1000). Znak D pro 500 vznikl opět grafickým "půlením" znaku M, tentokrát svisle. Vznikl tak znak podobný písmenu D:
![]()
Jedná se o latinské nápisy s několika zvýrazněnými velkými písmeny, které je třeba mechanicky sečíst bez ohledu na uvedená pravidla. Součet dá letopočet zveřejnění nápisu. Např. nápis "CLangere sepVLtos VoX Mea CVnCta petIt" na zvonu říká "Můj hlas touží jen vyzvánět mrtvým" a zároveň vyjadřuje letopočet C+L+V+L+V+X+M+C+V+C+I = 1426.
Nejrozšířenější tabulkový procesor Microsoft Excel má v sobě zabudovanou funkci pro převod na římské číslice:
=ROMAN(cislo;forma)Funkce převede číslo vyjádřené pomocí arabských ("našich") číslic na římské číslice ve formátu textu. Další informace najdete např. v nápovědě k Excelu.
Převod čísel na římské ekvivalenty je také jedna z funkcí aplikace conVERTER.
|
Novinky | Popis | Download | FAQ | Převody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Anketa | Autor |
|
Datum poslední úpravy 26.12.2004 |
|